Brodecká hvězdárna

16_cejka-web.jpg
Miroslav Čejka z Brodku u Přerova (73) je jedním z těch mála úžasných lidí, kterým stojí za to věnovat čas. O hvězdy a noční oblohu se zajímá od malička a v posledních letech ho mrzí uvadající zájem nejmladší generace o astronomii. Hvězdárnu v Brodku si přitom s pomocí místního JZD stloukl před čtyřiceti lety doslova na koleně.

Zdroj: http://www.hanackyvecernik.cz/rozhovory/astronom-cejka-z-brodku-mladez-se-o-hvezdy-zajima-cim-dal-mene

Jak jste se k astronomii dostal?

Zajímalo mě to už od malička. Otec měl pole, a já jsem se často zdržel venku. Už tenkrát mi to při pohledu na noční oblohu vrtalo v hlavě. Jako starší jsem si začal shánět součástky na dalekohledy, tehdy to ještě šlo. Vyznám se v železe, takže tomu jsem udělal branku k zahrádce, tamtomu plot, a on mi zase něco donesl z Meopty. Ve dvaceti jsem začal stavět dalekohledy, nejprve jednoduché, postupně lepší a lepší. Nejde přitom jen o dalekohled samotný, ale i o jeho montáž, aby se dal využít. Pak jsem se stěhoval do Brodku a pracoval jsem v JZD. Když se v roce 1974 začala dělat klubovna, chodil jsem pomáhat na brigády. Toho roku se rozhodlo o zřízení přístavby, a já jsem za tím od začátku šlapal, aby se na střeše mohla udělat kopule. A oni se toho chytli, tak se to nakonec uskutečnilo.

JZD Vám při stavbě pomohlo.

Ano. Měli jsme sušáky obilí, z těch potvor zásobníků, a dvě ty příruby vytvořily točnu. Taky jsme udělali kopuli, udělal jsem ji vlastně já sám, nikdo jinej by to nedělal. Pomohli nám akorát s žebrama. Plech jsme dostali od Obecního úřadu, když se v obci dělala střecha, a všechno železo bylo z družstva. Natřelo se to a bylo to. Hvězdárna slouží od roku 1976 (vytahuje ručně a úhledně psanou kroniku s neuvěřitelnými dobovými fotografiemi, a dlouze a nadšeně ukazuje celé počátky brodecké hvězdárny).

Jaký je dnes zájem mladých o astronomii?

Loni jsem šel do školy, a přihlásilo se mi snad patnáct děcek. Pak přišly tři, a na druhou schůzku už jen dvě. Dřív to bylo lepší. Nadšení bylo jiné, rodiče sem chodili pracovat na stavbu a děti vodili s sebou. Děcka tehdy neměly to vyžití, co mají dneska. Zhruba do pětaosmdesátého roku to přitom fungovalo. Dnes jen když je nějaká akce, třeba pálení čarodějnic, tak je jednorázově zájem podívat se dalekohledem. Zrovna letos ale bylo na čarodějnice zataženo, tak z toho nic nebylo. Ale obecně je lepší dívat se na hvězdy v zimě. Nemusí se totiž tak dlouho čekat na tmu. Jenže tak to zkrátka je - v létě se děckám nechce čekat na tmu, a v zimě je jim zima. Je jiná doba.

Olomouc hvězdárnu měla, a už nemá.

To mě strašně mrzí. Přitom ta dálnice, kvůli které se to likvidovalo,  vede trochu jinudy. Tehdy se říkalo, že by pozorování hvězd rušily otřesy z té dálnice. Byly tam i dílny, soustruhy a frézy, vedle kopule, viděl jsem tam toho nejlepšího Jupitera a Saturna v životě.

Je Vám 73 let. Bude mít hvězdárnu kdo převzít?

Ano. Bude. Máme vedoucí, paní Procházkovou, a ta se velice snaží. Momentálně ale řeší problém s vlastníky pozemku pod hvězdárnou, a není to jednoduché. Odstěhovali se na Slovensko a rozmnožili se, nejeví o to zájem, a domluvit se s nimi je velice složité. Spousta věcí je tak nedořešených.

Co můžeme v těchto dnech spatřit na obloze?

Teď máme perfektní Měsíc. Potom Jupiter, načervenalý Mars a nakonec se z planet objeví na jihovýchodě i Saturn. Ten ale až po desáté večer, a je lépe nechat ho vystoupit trochu výš, aby byl obraz ostrý. Dole je to vždycky špatný. Ale na Měsíc je teď nejlepší doba. Teď bude první čtvrť, to je přesně ono. Úplněk už potom není tak dobrý, protože není správně vidět hloubka stínů v kráterech. Proto je na to potřeba i filtr. Úplněk, ten je dobrý spíš pro milence a básníky.

Vlastimil Blaťák

 

 

 

 

 

 

Kvůli drobné chybě v databázi některým uživatelům nemuselo fungovat přihlášení, registrace nebo obnova hesla.

Co se stane samo a co se vyplatí ovlivnit a nastavit si individuálně?



Máte dotaz, nápad či připomínku? Zapojte se do diskuze